Rekonstrukce starých budov a proč je to výhodné

Už jste se někdy procházeli po ulici a při pohledu na nepříliš udržovanou nemovitost vás napadlo “pěkná budova, s tou by se dalo něco dělat”? Dostala se vám pak někdy taková budova do rukou? Možností, jak s ní naložit, je nesčetně – mezi nimi například rekonstrukce. Ne každý se ale do něčeho takového chce pustit a pokud má dotyčný přece jen jiný názor, nemusí se případná oprava vždy zcela vydařit. Přesto existuje mnoho důvodů, proč dát staré budově ještě šanci.

V jakém případě?

To, zda je možné, výhodné, či naprosto nezbytné se do rekonstrukce budovy pouštět, ovlivňuje mnoho faktorů. Rozdíl je například mezi rozsáhlejšími budovami ve městech a rodinnými domky. Je proto hned v úvodu potřeba říct, že v tomto článku se zaměříme zejména na bytové a podobné městské stavby.

I mezi nimi jsou rozdíly – z nich nejvýraznější je ten, zda budova, kterou vlastníte, spadá pod památkovou ochranu, či nikoli. Pokud je nemovitost památkově chráněna, budete muset samozřejmě dodržovat pokyny Národního památkového ústavu. Pokud ne, má majitel v rozhodování vesměs naprostou volnost (pomineme-li fakt, že do rekonstrukce bude nevyhnutelně mluvit i stavební úřad).

Dalšími rozdíly může být pochopitelně stav budovy, její účel a účel přestavby, umístění a tak podobně, neboť ne vždy je možné danou budovu zachránit. To vše musí majitel při rozhodování, jak s budovou naloží, zvážit.

Proč?

Možná si říkáte “pokud bych měl mít volnost v rozhodování o tom, jak se svou stavbou naložím, proč bych ji neměl/a bourat”? Odpověď nemusí být na první pohled zřejmá, ale pokud jste se někdy v životě navštívili Vídeň, určitě vás uchvátila nejen místní kultura, historické památky, kuchyně, kvalitní servis, ale také architektura v centru města. Asi byste proto jen těžko představili, že by velká část těchto půvabných staveb zmizela a nahradily je například prosklené kancelářské budovy nebo obchodní domy. Dozajista by tím Vídeň přišla o svého genia loci, který ročně přiláká miliony turistů a nových obyvatel.

Bohužel například Brno nemá kvůli administrativní chybě ještě z roku 1988 dostačující ochranu památek, čímž trpí mimo jiné na památky už tak poměrně chudá tvář města. Právě tato chyba způsobila, že do dnešní doby mělo Brno podle odhadů přijít až o 1 400 kulturních památek, což je přibližně jedna třetina celého památkového fondu. I to je – vedle jiných faktorů – do určité míry důvodem, proč na mnoho lidí moravská metropole působí nezajímavě či dokonce nevzhledně. Město, které nikdy nemělo moc památek, na které by lákalo fascinované turisty, tak dodnes přichází i o stavby, které by jinde byly chráněny. K zemi kvůli tomuto problému jde k zemu například neorenesanční dům v Lidické ulici, v němž pobývala mimo jiné slavná rodina Tugendhatů. Na jeho místě by měla v budoucnu stát moderní desetipodlažní budova.

‍